top of page
historie4.png

Historie a zajímavosti o AUO

Historie

,,Nikdo neví, odkud přišel, ale tady je a tady zůstane.“ (1996, Jeanne Joy Hartnagle- Taylor, All about Aussies)

 

Tento citát americké autorky, chovatelky, vystavovatelky a rozhodčí.  Která pochází z rodiny, jež stála u zrodu moderního australského ovčáka, jak je znán dnes, jedním souvětím vystihuje celou historii tohoto plemene. Ranná historie je neznámá, protože přesné historické záznamy z dob, kdy se v USA, zemi původu plemene začali objevovat předci dnešního australského ovčáka, neexistují. 

Někteří historikové, kteří se zabývali původem plemene se domnívají, že australský ovčák vznikl křížením ovčáckých plemen, která přicházela do ameriky s evropskými osadníky. Takto sem dostávali ovčáčtí psi z britských ostrovů- ,,Dorset Blue Shags“, ,,Smithfield Sheepdogs“, přičemž první dva typy jsou podobné starém skotskému ovčáku- kolii a poslední typ se podobá border kolii. A ovčáčtí psi ze Španělska. Na přelomu 16. A 17. Století začali imigranti ze Skotska přivážet skotské kolie, což v tehdejší době ještě nebyli kolie, jak je známe dnes, ale jednalo se ovčácké psy typu bearder kolie. Další psi typu bearder kolie- ,,Welsh Grey Sheepdogs“ se dostávali do USA z Walesu.  S Iry přicházeli „Glenwherry collie“, kteří připomínali border kolie. Němci přiváželi své německé ovčáky a špicovité psy a Francouzi Flanderské bouviera. Nejznámějším importovaným plemenem té doby byl zřejmě „English Shepherd“- anglický ovčák. V Americe nazýván farmářská kolie a užíval se k pasení dobytka, ochraně rodiny před divokými zvířaty a uporňování na nezvané hosty. Mnoho lidí se domnívá, že právě toto plemeno je jedním z předků australského ovčáka, tuto teorii však nelze vyvrátit ani potvrdit.

V průběhu tohoto období se v různých oblastech USA vyvíjela různá plemen ovčáckých psů v důsledku vzájemného křížení importovaných plemen a výběru psů, kteří nejlépe odpovídali potřebám daného regionu. Tito psi byli označovaní různými názvy jako „španělští ovčáci“, „bob-tails“, „kalifornští ovčáci“, „pastor dogs“, „blues“ a „new mexican shepherds“. Australský ovčák tak mohl být křížencem ovčáckých psů britského typu, kteří pracovali po celé zemi jako farmářští psi, mohl však také být kombinace všech výše zmíněných plemen.

Jiná teorie o původu plemene, která je podporována řadou historiků říká, že australský ovčák je potomkem baskických ovčáckých psů, kteří nejdříve cestovali spolu se svými majiteli a ovcemi Merino do Austrálie a poté do Ameriky, když zde začala růst poptávka po australské vlně. Baskové původně žili v západní části Pyrenejí ve Francii a Španělsku a jejich zvláštností bylo, že neměli psanou řeč a veškerá historie národa se předávala mladším generacím pouze ústní formou- příběhy s písněmi. Psi, kteří cestovali s Basky z Evropy do Austrálie, byli pyrenejští a katalánští ovčáci. Tito psi se mohli v Austrálii křížit s dalšími ovčáckými psy Němců, Francouzů, Irů a Walesanů, například tzv. „německou kolií“, která vypadala velmi podobně jako dnešní australský ovčák a mohla by zřejmě figurovat mezi jeho předky. Baskové jsou spojování s vyšlechtěním několika vynikajících ovčáckých psů, včetně možných předků Australské ovčáka.

Konce 18. A začátkem 19. století, kdy v USA rostla poptávka po australské vlně ovcí Merino, přijížděli Baskové se svými „malými modrými psy“ spolu s náklady ovcí do Ameriky. V Americe se tito psi zřejmě křížili se zdejšími ovčáckými a farmářskými plemeny, přesto však zachovávali svůj původní typ.

To co je o australské ovčákovi známo dnes známo, bylo předáváno většinou ústně a prostřednictvím legend. Legenda uvádí, že tito psi se těšili velké úctě indiánů kvůli jejich zvláštnosti a často modrým očím. Začali je nazývat „psi s očima duchů“ a nechávali tyto svaté (duchovní) psi a jejich majitelé nezraněné. Nejhmatatelnější dokumentací existence předchůdců současného australského ovčáka v této době jsou fotografie pořízené během 18. A začátkem 19. století.

Počátky chovu plemene v USA

Největšího rozvoje jako samostatné plemeno dosáhl australský ovčák během 20. století. Na začátku 20. století byli australští ovčáci koncentrováni v západních a severozápadních oblastech Spojených států. Plemeno region od regionu typově kolísalo. Psi v Oregonu, Coloradu, Idahu a Washingtonu byli trochu menší a kompaktnější než psi, kteří se vyskytovali podél západního pobřeží Kalifornie.

Aussies se stali populárními díky jejich účasti na výstavách a veletrzích dobytka, rodeích a přehlídkách koní a psů, kde předváděli různé zábavné kousky a podíleli se na ukázkách pasení a agility. Publikum žaslo nad zázračnými schopnostmi „malých modrých psů“.

Jay Sisler, cvičitel psů z Emettu v Idahu, byl prvním, kdo představil australského ovčáka americkému publiku a udělal tak pro plemeno krok, bez kterého by jeho současná obliba byly asi těžko myslitelné. Sisler strávil 20 let svého života předváděním triků svých „modrých psů“ na rodeích po celých Spojených státech a Kanadě během 50 a 60 let 20. století. Jayovi Aussies se objevili také v několika filmech včetně dvou Disneyových: STUB- The greatest Cowdog in the West a Run Appaloosa Run.

Prvního australského ovčáka Sisler získal v roce 1939- jednalo se o red merle psa jménem Keno (Keeno). Ze spojení Keena s fenou Blue Star, kterou koupil Sisler na aukci dobytka vzešli dva psy: Shorty a Stub. Shorty pes ve zbarvení blue merle, byl otcem řady nejvýznamnějších zakladatelů jednotlivých krevních linií australských ovčáků. Linie, které se od něj odvíjejí, figurují ve většině rodokmenů dnešních moderních australáků. Další významnou zakladatelkou plemene je Taylors Buena. Nejvýznamnější potomek Shorta byl pravděpodobně Woods Jay (1950-1964), zakladatel krevní linieFletcher Wood's. Jeho dcera Nettesheim's Twinkle byla matkou Heard's Cactus of Flindtridge a Heards Savor of Flintridge, kteří významně přispěli k utváření jedné z nejvýznamnějších a nejstarších krevních linií australského ovčáka- Heards Flindtridge.

Weldon Heard, který vystudoval veterinární medicínu a byl vzdělaný v oblasti genetiky, využíval při vytváření své linie metody úzké příbuzenské plemenitby kvalitních zvířat, přičemž kvalitu zvířat hodnotil jako kombinaci vyvážené stavby těla, dobrých pracovních schopností a inteligence. Selektivně připouštěl feny, které pocházely z jeho linie zpět ke svým osvědčeným psům. Tato metoda vedla k ujednocení linie, což vedlo k přiblížení typu a kvality jednotlivých zvířat.

Juanita Elly- Stará chovatelka auo, získala svého prvního aussíka- Teddyho od baskického pasáka, který doprovázel nákladní loď ovcí v roce 1920. Poté si pořídila ausíka jménem Feo, který byl spářen s její fenou Ely's Blue a vznikli z toho potomci: Hartnagle's Jinx a fena Hartnagle's Goodie, ta byla později registrována jako Blue Shadow a často se objevuje mezi předky Fletcher Wood's linie.

Steve Mansker viděl Jay Sislera a jeho aussie na rodeích ve 40 letech 20. století. V roce 1956 se mu podařilo koupit fenu Sislers Freckles, ta byla připuštěna psem Greens Kim a vzešla z toho fena Maskers Anna Lee. Dalším významným spojením bylo připuštění vnučky Freckles Duchess k dalšímu vynikajícímu pracovnímu psu- Manskers Smokey. Z tohoto spojení se narodil Manskers Turk- výborný, dobře vypadající pracovní pes, který tyto vlastnosti předával svým potomkům. Za zmínku stojí především Taylors Rusty (Manskers Turk x Sislers Freckles), poté Taylors Whiskey ( Manskers Turk x Manskers Anna Lee). Oba tito psi významně přispěli k vytvoření světoznámé linie Hartnagles Las Rocosa.

Mansker při chovu využíval liniovou plemenitbu ale v rozumné míře. Jeho cílem nebylo produkovat psy jednotného typu, kteří by byli úspěšný na výstavách, ale psy s vynikajícími pracovními vlastnostmi, vysokou inteligencí, cvičitelností a odpovídající stavbou těla. Na psech z jeho linie byla vybudována řada spíše pracovních liních australských ovčáků jako Hartnagle Las Rocosa, Taylors Australian shepherds, Slash V či Casa dee Carrillo.

Ze spojení Taylors Whiskey a fenou Taylors Buena vzešla řada výborných jedinců především dvě feny- Hosmers Jill a Hartnagles Fritzie Taylor se hodně objevují v rodokmenech psů Las Rocosa linie.

Hosmers Jill byla připuštěna psem Boehmers Four Man a z tohoto spojení se narodil HOF CH. Las Rocosa Shiloh, zřejmě nejvýznamnější pes z linie Hartnagle's Las Rocosa, který se často objevuje v rodokmenech současných australáků. Další významní Australáci, kteří se objevují v rodokmenech současných australáků jsou Ch. Las Rocosa Leslie, HOF ch. Chulo Rojo of Fairoaks, HOF Las Rocosa Lester.

Díky vytrvalé chovatelské práci lidí, kteří si australského ovčáka oblíbili jako spolehlivého ovčáckého psa s nadprůměrnou inteligencí a oddaného rodinného společníka, který by položil život za svého pána či majetek tak byly vytvořeny základní krevní linie, čímž byl učiněn rozhodující krok pro vyšlechtění australského ovčáka, tak jak ho známe dnes.

V roce 1957 malá skupina fanoušků založila klub pro australské ovčáky (ASCA-Australian shepherd Club of America) a národní registr psů se stal oficiálním registrem pro australské ovčáky. V roce 1971 se ASCA stal oficiálním registrem pro australáky. Současný standard plemene byl napsán a schválen v lednu v roce 1977.

Na konci roku 1980 a začátkem 1990 se AKC začal zajímat o plné uznání pro australské ovčáky. Chovatelé a fanouškové byli v této otázce velmi dlouho rozdělený. Mnoho lidí se obávalo, že uznání AKC by nenapravitelně poškodilo pracovní schopnosti australského ovčáka, protože chovatelé australských ovčáků by se zaměřili na přizpůsobení plemene, aby splňovalo standard vzhledu, spíše než původní pracovní účel psa. Také měli strach, že uznání by vedlo k velké popularitě a nekvalitnímu chovu. Většina fanoušků byla proti uznání. 

V roce 1991 však AKC udělilo plné uznání. V tomto okamžiku se Asociace amerických australských ovčáků (ASASA) Spojených států stala oficiálním mateřským klubem s AKC. Některé další registry a chovatelé se rozhodli nezúčastnit a zůstalo zde velké množství čistokrevných auo, kteří nebyli registrovaný.

Od uznání AKC byli naplněný obavy těch, kteří byli proti. Během posledních dvou desetiletí se počet australský ovčák dramaticky zvýšil jak v USA, tak v zahraničí. Začátkem roku 2000 se AUO stali jedním z nejmódnějších plemen. Téměř každý rok počet AUO roste.

 

Zdroj: Jeanne Joy Hartnagle- Taylor, All about aussies, Liz Palika- Australian Shepherd- champion of versatility,www.steemit.com, Mariana Weberova

historie1.png
historie2.png
historie3.png
bottom of page